OHLASY NA ZÁVOD

Gábina Čermáková (KAM-D)
díky za informace (takto bych to potřebovala dodávat každý závod) i za závod samotný - neb to bylo PRIMA.

Kali (PGP-A)
Okamžitě oprav délku trati A (alespoň dodatečně)!!! Včetně kontroly X to
bylo v mém případě (šel jsem na X mezi 3 a 4) 17! km vzdušnou čarou. Naběhal
jsem 20,1 km. Ani při optimálnější volbě (třeba jít na X mezi 4 a 5) by to
vzdušně pod 16,5 km rozhodně nebylo. Takže délka trati "A" byla 16,5 - 17
km.

Markéta Novotná (VSP-C)
 Díky, bylo to moc pěkné, zázemí, čaj, koláčky, výsledky, tratě

David Komín (DFT-A)
díky za včerejší pěkný, i když trochu náročnější závody.

Kali (PGP-A) ještě jednou
Stejně jsme to na Bartoškách valili pole nepole, ale úrodu to snad neohrozí:-) A hned cestou na jedničku nás asi 10 oblézalo nebo přelézalo 2x plot na břehu rybníčku, přeci se nebudeme vracet:-) A hned za jedničkou jsme komplet všichni vběhli do výběhu mezi koníčky. A koníčci zařehtali a radši taky kousek popoběhli:-) A taky jsme v lese s Bořanem přelézali oplocenku, protože nám překážela v postupu. Dokonce i pod Bořanem chatrný plot vydržel:-)

Jája Němečková (OKP-B)
Dík dobrý to bylo - jen tak dál!

Martin Škvor (KAM-A)
díky, bylo to hezké a pořadatelsky na 100%...

Jéňa Šváb (FSP-B)
Petr Henych si mi vloni stěžoval, ze veteráni dávají přednost krátkým
tratím, přestože mají dispozice spise na vytrvalostní disciplíny. Myslím,
ze s délkou a fyzickou náročnosti kategorie A mohl byt tentokrát
vyloženě spokojen.
Hezky závod a hlavně skvělé zázemí.

Sosna (FSP-A-ze stránek http://www.orienteering.cz/sosnoviny)
V neděli pršelo, a tak místo mapování jsem vyrazil do Velkých Popovic na Kozla. Protože jsem byl přes týden trochu nastydlej, tak jsem se nehlásil, ale pořadatel (Dan) mi sdělil, že ze sosnovin vyrozuměl, že přijedu a tak jsem byl automaticky přihlášen na nejdelší kategorii A. Mapa Kozel byla stará přes 30 let, na jihu se běželo na o něco mladším Kozlu 2, který byl kopcovatější ale s nečitelnými vrstevnicemi. Po více jak 2 hodinách, které jsem tradičně absolvoval s nejlepší áčkovou dámou, jsem dorazil do Popovic, kde na nás čekal ještě městský sprintík na nové mapě Bartošky. To už jsem byl ale zralej na pochodové cvičení. Po třech hodinách sportování mě čekalo jen prázdné shromaždiště (musím ocenit, že na PZL byly k dispozici kryté šatny se sprchami). VoiToi dnes nevyhrál, chyběla mu kontrola uprostřed Kozla, která se měla sebrat někdy během závodu. Pár jedinců, co rovněž zapomnělo, se prý pro ni muselo vracet a přidali si 6 kilometrů. S časem skoro 2 hodiny závod vyhrál Olda Janeček.

Luboš Jíra (ROZ-D-ze stránek http://www.jirahome.net/orientak/denik_orient_2008.php)
Přes noc pršelo a ráno byl strašný vichr. To byl hezký začátek dne, když odjíždíme na závody do Velkých Popovic. Ale to nám přece nevadí, takže jsme vyrazili. Na místním parkovišti jsme našli jedno z posledních míst, a to jsme tam byli 3/4 hodiny předem. Převlékli jsme se v autě a vyrazili na registraci. Už po 50ti metrech jsem se vracel pro buzolu. To je ale u nás normální. Pak další zádrhel, protože jsme přešli místo prezentace až nahoru a museli jsme se vracet. Tak konečně, jsme zaregistrovaní, zaplatili jsme dohromady 40kč a vyrazili na start. Jenže teď jsem si pro změnu vzpomněl, že nemáme mapníky, což při hrozbě deště byla dobrá volba. Opět jsem se tedy vracel. No konečně, dorazili jsme na start a vyčkali asi 10 minut. Běželo se po kategoriích, a protože jsme byli "D", tak jsme samozřejmě běželi naposled. Vyběhlo se prudce z kopce ke značce STOP, kde byl jakoby mapový start (i když jsme už mapy dostali). Pak už jsme běželi na první kontrolu, která byla z celého závodu nejzajímavější. Byla totiž za plotem. Mě ale napadla jedna myšlenka, takže jsme se kousek vrátili a měli jí jako první. Tím jsme získali docela náskok, jenže Tomovi se moc bežet nechtělo, takže se před nás asi 4 človíčkové dostali. Pak nás dostali ještě další, takže jsem Tomovi řekl, že běžím napřed. Udělal jsem dvě následující kontroly a čekal jsem, kdy se objeví. Za chvilku přiběhlo stádo a v něm i Tom. Tak jsem běžel dál sám. Jenže to mi už dejchal na záda, asi si uvědomil, že bude lepší běžet, protože jsem mu řekl, že musíme být do 10tého místa. Posledních 5 kontrol mě už stíhal a z poslední mě utekl do cíle. Takže nakonec dobrý závod.

Vláďa Mezník (LBE-A-http://sweb.cz/ob_lbe/Index2.htm)
 Zpátky na Kozla - pořádal Dan ve Velkých Popovicích. S přípravou závodu si pohrál a fakt se mu to povedlo. Centrum pod střechou s možností osprchování po doběhu, dlouhé a těžké tratě v pěkném lese => paráda. Dvacítka Kozel I byla lehce hůř čitelná (hlavně vrstevnice), ale kontroly byly postaveny na celkem jasných tvarech a tudíž problémy s mapou nebyly nijak zásadní. Dobrým nápadem bylo zařazení kontroly X doprostřed okruhu, která se dala sebrat kdykoliv během závodu, ale byla docela daleko od všech postupů. Já volil Xko hned po trojce (ze čtyřky a asi i z pětky to bylo lepší), ale někteří borci (VoiToi, Hynek) jí vynechali a tak se pro ni museli dost daleko (až 6 km! navíc) vracet. První chybka přišla už ale cestou na jedničku, když cesta kolem rybníčku a přelézání plotů pár desítek sekund vzala. Že bylo lepší běžet na Xko ze čtyřky, mě přesvědčil tradičně Kožich, který, ač zpočátku kus za mnou, razil pětku kus přede mnou. Na šestce se kromě nejrychlejších srážíme (7 lidí), neboť kontrola leží na zemi a borci ji ne a ne najít. Největší problém přichází s devítkou. Průsmyk je dobře ukryt a navíc jsem to nějak špatně vyhodnotil. Všichni postupně (tiše :-)) odbíhají a nakonec i já pochopil, že musím ze skály dolů a kontrolu dohledávám. Poté se přebíhá na novou Danovu mapu Bartošky. Tady ještě 14 kontrol (a překvapivých šest kiláků), ale ty už se hledaly dost snadno, jen běh byl už značně volný a žakýtek se blížil. Naštěstí jsem mu utekl - ale těsně. První asi Olda (kolem dvou hodin), Pája 129´ a já kousek pod 140´. Další áčkaři (Pavel, Lada a Patrik) ještě nebyli v cíli, když jsme odjížděli. Honza místo původního áčka šel kvůli svému zdravotnímu stavu jen céčko (chystá se na celý týden na lyže, tak pro jistotu) a porazil Marka. V béčkách doběhla Zuzka před Luckou. V početné výpravě byla i Janička, běžící déčko (s Katkou).

Jenda Němeček (KAM-C)
fakt pěkný povedený závod...tak pěkná PZL tu dlouho nebyla...dokonce malé občerstvení?!....klobouk dolů!!

Pája Procházka (LBE-A)
za celou rodinu děkujeme za pěkné proběhnutí. Akorát my "áčkaři" jsme toho měli opravdu dost. Po přeběhnutí na tvou novou mapu, jsem chytnul žaket a měl jsem co dělat a taťka přijel domu a spal dvě hodiny:-)) Procházkovi.

Honza Marek (LBE-C)
Díky za velmi dobře a odpovědně připravený závod a pružnost organizátora při
změně kategorií.

Hynek Urban (A)
Velkopopovickem křížem krážem, aneb PZL XXL pouze pro vyvolené..
Již dlouho jsem neměl tak zábavně-poznávací víkend jako ten právě uplynulý.
O zábavu (velmi dobře připravenou) se přičinili organizátoři. Druhou část – poznávací jsem táhnul ve vlastní režii. Myslím tím zjištění čeho je schopna hlava, nedostává-li se ji patřičný přísun kyslíku či jiných živin. S přibývajícím věkem také pozoruji, že ani dodatečný přísun potřebných látek nezabrání stále častějším výpadkům, žertovně zpestřujících poklidně plynoucí výběhy s mapou do české divočiny.
Začalo to v sobotu na Ruské Sibiři, coby lehce orientačního závodu na horských kolech (www.bakovdevils.cz), kde si místo kleštiček na kontrolách opisuješ, či zjišt’uješ různá data (např. kolik je to km do místa B  na rozcestníku turistických značek). 50km okruh se 14 kontrolama byl v podstatě orientačně velmi jednoduchý. O to víc složitější (pro poměrně dost jedinců,  včetně mě) bylo právě ono odečítání kontrolních indícií. V mém  případě jsem v zatmění mysli místo počtu km do místa B z rozcestníku turistických značek omylem odečetl počet km do místa B z cyklorozcestníku (který se o pár km lišil). Výsledek – disk, respektive -1 kontrola. V mém případě by zase o tolik nešlo, ale byli i tací, kteří by se výsledným časem dostali na bednu. Např. Julka Volfová, která by v ženách jasně zvítězila, ovšem špatně spočitala počet šprinclí na žebřiku u posedu :-) . Jo organizátoři byli letos fakt nekompromisní. Jinak akcička velice vydařená. Náladu mi nezkalil ani proražený plášť a ani natržený ret o větev šipku. Ani jsem to nevnímal. Až míjící kolega bajker okomentoval mou zkrvavenou bradu slovy: „Co máš v tom bidonu Drákulo ?“             
V neděli ráno cestou na PZL nabírám Oldu a Áju. To ještě netuším, že v tomhle autě sedí vítězové všech mistrovských kategorií dnešního honu na Kozla. Ája v ženách A, Olda v chlapech A, a já v narychlo ustanovené kategorii „poznáváme Velkopopovicko křížem krážem X“.
Při registraci nás mile překvapí organizátoři splendidními čerstvě napečenými koláčky a možností využít místní školy nejen k převleku, ale hlavně k úkrytu před „strašlivým vichrem z hor“ J.  A huž startujeme, dostáváme oboustrannou mapu s celkem 24 kontrolama a jednou speciální – X,  která je v dolní polovině té první. Nevím v jakém zatmění mysli jsem si vnutil, že to X (na které jsme byli několikrát upozorňováni) je až na té druhé mapě. Takže v klidu svištíme hustníky. Před kontrolou 3 se běží pěkně z kopečka po pastvině. Na konci je drát elektrického ohradníku. Volím přeskok. Kolega vedle podlez. Ovšem na desetinu vteřiny přesně zvedá horní drát v okamžiku, kdy trajektorie mé zadní nohy míjí horní okraj překážky. Rodná podmáčená hrouda byla milosrdná. Po dalších 5 minutách jsem přestal plivat trávu a hlína mi z rukou přestala opadávat již na příští kontrole. Na 4ce se banda stíhajících kozla pěkně protrhává. Jelikož jsem postup 3-4 bral drsně přes kopec usuzuju, že to byl „jasně rychlejší“ postup. To jsem ještě netušil, že dost lidí bralo X právě z 3. Koukám do mapy a vymýšlím postup na 5 (X je umně ohnutá na druhé straně). Asi 200m před sebou vidím dvě postavičky, jak to mastí přes dost odporné oraniště. To fakt nechápu (zatím), proč  to točej takhle doleva, když mírně vpravo je takovej pěknej lesíček (to byli ti, co brali X po 4ce). Na 5ce u hřbitovní zdi míjím Oldu, kterej evidentně musí běžet rychle, neb by mu byla kosa. V tomhle vichru a teplotě kolem 5 stupňů totiž běží „naostro“, v dresu s krátkým rukávem. Moiru prý zapomněl doma (nakonec ji po závodě našel „zašitou“ někde v báglu).
Vydrápu se na 6, seberu 7,8, prosmýknu se přes 9 a mažu na začatek 2. mapy. Huž se těším na tyčinku a flaštičku ionťáku, kterou vláčím s sebou, coby odměny, že už mám většinu trasy za sebou. Otočím mapu a ještě si říkám – hlavně nezapomeň na to X. ‚Čumim na tu mapu Popovic jak vlčák na turecký med. X nikde. Trvalo to jen pár sekund, než se mi zjevil pravý stav věcí. Šourám se k 10ce s rozhodnutím : Mám to zapotřebí ?  S..U  NA TO !!!.  Votočil jsem ještě jednou mapu a koukám na ni – kontrola X – něco přes 3 kiláky ode mě  … a směje se mi z toho papíru přímo do ksichtu !  V tom větru bylo špatně slyšet, ale myslím, že jsem kromě zajíkavého smíchu zaslechl i něco jako „Vrať se do HROBU !“. Jako by mrcha  věděla o našich „úspěších“ z posledního dvoudenního orienťáku. Bylo rozhodnuto. Přece se nenechám urážet !!  Po 20 minutách běhu většinou po větru a z kopce jsem ji ztrestal. Cestou zpět jsem si v protivětru trochu zasurfoval,  vyzkoušel aerodynamický běh „bokem vpřed“ a praktické ověření “jak vypadá účes po 5 minutách vyklánění se z okénka Pendolína“. Za necelou hoďku  jsem zpět na mapě 2 a ozobávám kontroly kolem Popovic. Při přeběhu parkoviště ještě potkávám již osprchovaného a najedeného Vláďu Mezníka, který se mne v domnění, že se vyklusávám ptá, za kolik jsem to měl. Poté, co mu sděluji, že mu to povím tak za hodinku, raději odjíždí domů. V cíli je již opravdu jen hrstka „nejvěrnějších“ vítajících i poslední tragédy dne.
A závěr.
Skvěle připravenej závod Danem Šafkou a jeho společníky. Splendidní koláčky, sprcha, teplej čaj a jedno X, co dostalo napamětnou.
Anebo…, že by to bylo jinak ? Když mě teď tak bolej nohy …? 

Kozelští organizátoři díky !

Fanda Pašek (ROZ-A-roz.ini.cz :-))
Dan se nebál a připravil moc pěknou PZL. Zejména první část tratě A, která se běžela na lehce nečitelné staré mapě přes louky a lesy, kde člověk dost přemýšlel, kde to tak asi může být :-)) byla typickou pěknou zimní ligou. Dalším pěkným momentem byla vypečená kontrola X, která roztrhala závodní pole mezi úspěšné a méně úspěšné. Běželo se v neděli z Velkých Popovic a tak pro vítěze čekaly pěkné tekuté ceny ;-).