Kuba Makovský (1. v A)

na Xko jsem úplně zapomněl a všiml jsem si ho až při postupu na čtvrtou
kontrolu. Takže jsem ho bral mezi 3-4.

Díky za pěkný proběhnutí.

Ondra Kazda (2. v A)

X-ko jsem bral ze 3. kontroly.

Ondra Pospíšil (4. v A)

Majku už máš, tak ještě Hanička (ta šla X mezi 2 a 3 a myslím že jí nějak zaskočily cesty navíc v těch zastavěných oblastech)

Já jsem X razil mezi 3 a 4, a můžu být rád že vůbec..:) Ale od začátku.

Když jsem na startu otočil mapu a rozkoukal se (a všichni už někam vyběhli), moc jsem neřešil X-ko.. říkal jsem si že většinou bylo na druhé mapě, a tak jsem hledal nejlepší postup na 1 - a s Lanďákem a Kubou Makovským jsme to "střihli" kolem bytovek. Při postupu na dvojku, kde jsme se dost zcukli jako skupina (já, Ondra Kazda, Kuba, Tom a Johny Valášek) jsem děsně chytře běžel tou uličkou ke hřišti víc na jih, abych stejně naběhl do plotu hřiště který v mapě není:). Na trojku celkem jasně po asfaltce, už jsme jen 3 - já, Ondra, Kuba. Když ze trojky běžíme dole po asfaltce před tím téčkem, koukám že by to taky chtělo orazit X, ve stejné chvíli si toho všiml i Ondra. Když jsme pak na téčku běželi doprava (ne doleva jako na 4), Kubu to na chvíli rozhodilo. Ale hned byl u nás: "já bych na ní normálně zapomněl"...  Usoudili jsme že Lanďák jí šel z 2, proto tak záhadně zmizel a že my jsme si vybrali nejhorší verzi. X jsem dohledával z jihu, z pole a celkem bez problémů. 4. kontrolu jsem ještě razil s O+K, ale než jsem přeběhl pole za ní (a než jsem měl o 5 kilo těžší boty), celkem mi utekli. Pak jsem je zahlédl už jen na 5, a až do cíle jsem zpomaloval...Na 6 jsem naběhl do plotu, někde kolem 8 mě mezitím doběhl Tom, se kterým jsme se pak občas potkávali. Například 19, kterou asi hledal o něco déle než já. Na 21 pak ale zase přiběhl od východu, taky asi neměl svůj den..:) Do 25 jsem Toma měl na dohled, pak mi trochu utekl. Na 27 se ale zase vynořil za mnou. Tam už jsem ale začal tuhnout definitivně, a Tom na sběrku nasadil asi vyšší tempo, takže jsem do cíle dorazil tak minutu po něm, a asi 15 minut po Kubovi a Ondrovi, kteří přece jenom běželi v lese o dost rychleji. 

Každopádně díky za krásný závod se skvělým zázemím a merchandise jak na vícedenních..:) 

(postupy (pdf) – základka, les)

Olda Janeček (sběr A, 4 a půlté místo)

Tak nějaké ty 'standardní ohlasy':

- rozvazování uzlů na čas je fakt dost blbý sport :-) Docela by mě zajímalo, kolik mě to stálo času. Ale bezpochyby spoustu. Hned na jedničce, se kterou jsem bojoval hodně dlouho, jsem si říkal, že jestli to tak půjde dál, mám do tmy fakt co dělat. Naštěstí to pak už většinou bylo lepší, ale ještě pár šmodrchanců přišlo. Nemluvě o tom, kolik sil mě pak stál ten pytel mokrých lampionů na zádech -

když jsem ho na asi ne úplně ideálním postupu 25-26 odhodil k vám na zahradu, dalo mi to doslova křídla :-)

- volba a názory ostatních na X-ko mě docela zajímaj. Já si myslim, že tentokrát to mohla být relativně zásadní volba (i když co je v PZL na 4. kontrole ze 30 zásadní...) - ne kvůli vzdálenosti a

převýšení, ale kvůli tomu, jak na ní šlo zakufrovat, ať už na postupu, nebo na dohldávce! Já ho bral až mezi 3-4, protože mi přišlo, že v téhle verzi je nejmenší riziko zamotání se do zahrad nebo naopak bílých míst mapy. Jenže to vyústilo v ukázkovou paralelku a kontrolu jsem málem nenašel! Přitom si nemyslím, že jsem něco udělal špatně, prostě ta mapa je příliš hrubá. Běžel jsem lesem po cestě od jihovýchodu, 'bezpečně' se kontroloval na severním okraji louky a když pak cesta vystoupala na kopec, a vypadalo to, že přijde ta zprava, šel jsem vlevo do lesa, kde skutečně nějaká rozumná prohlubeň byla - a dokonce ne jedna - našel jsem tam nejmíň 3, ale žádnou kontrolu, tak už jsem to chtěl vzdát, ale neseděl mi tvar lesa, tak jsem se ještě šel podívat blíž k silnici, vedle té silážní jámy, či co to tam je na kraji pole, a tam ve 4. díře kontrolu našel. Na druhé straně cesty, která podle mě byla tutová! Takže totéž muselo podle mě potkat každého, kdo šel 3-X-4, bez ohledu na to, jestli šel od spojnice zprava lesem, nebo zleva po silnici. Naopak od severu musela být dohledávka triviální.

- můj subjektivní dojem dost kazí, že jsi rezignoval na 35 let staré nečitelné mapy a taky že cpeš na tratě moc kontrol. Nějak to podle mě kazí to, co od PZL čekám. Já vim, je to čím dál těžší, vymýšlet na tomtéž prostoru pořád něco nového, ale měl bys pro příště zvážit, zda se aspoň trochu nevrátit ke kořenům :-)

Jakub Řada (5. v A)

já jsem bežel a bežel, a X si nějak nevšímal, když už jsem byl s jedním bežcem v puli postupu na 3 tím pádem již mezi těmi chatami, nahle řekl, hele co X? či tak nějak, tak jsem zapřemýšlel a řekl jsem si, že už asi není dobré měnit kurz, tak jsem běžel dál na 3 a mezi 3 a 4 jsem ho vzal, myslím, že to nakonec nebyla špatná možnost. Běžecky to bylo v pohodě.

Simča Karochová (7. v A, 1. žena) + Majka Dlouhá (8.) a Dominika Plochová (9.)

My tři Kotlice co jsme běžely spolu jsme ho braly po cestě z trojky na čtyřku. Rozhodla jsem o tom asi já, když jsem prohlásila, že po cestě mezi 2 a X je změť soukromejch pozemků a akorát bychom se tam zamotaly... Čímž se vyloučily všechny ostatní možnosti...

Jan Obuškevič (10. v A)

Já jsem X bral z 3 na 4. Jinak díky, bylo to super.

Hynek Urban (11. v A)

navrhuji přejmenovat "Opět na kozla" na "Opět pro kozla". To jen, aby se ten lahváč po doběhu stal tradicí :)
Mám takovej pocit, že moc lidí nešlo X mezi 22 a 23. Když jsem viděl, jak se ty davy na ní hrnou už z dvojky, tak jsem si řek, že najust půjdu nějakej extra vuřt. Kdybych se párkrát neootočil s buzolou a jednou neztratil průkazku, možná bych dal i toho Obucha :) Díkes za standardně vydařenou akcičku !

Postupy zde

Pavla Vildmonová (+Pavlína Procházková) (15. v A)

 Já jako tradičně PZL chodím s vodičem, tentokrát jsme se už předem
domluvily s Pavlínou a cestou jsme přibraly (bránil se a myslel, že nám
uteče) ještě Martina. Na X jsem nějak zapoměla myslet, tak jsme to brali
až cestou ze 3 na 4, ale myslím, že lepší to bylo rozhodně ze 2 na 3,
ale to mi došlo až hodně u trojky. Závod jako tradičně perfektní, i když
bez sněhu to není ten správný survival :)
Dík moc a zase za rok, Pavla
PS: Kuba s Márou (E) ho brali ze dvojky

Martin Žáček (15. v A)

Bral jsem X po kontrole 3, ale byla to chyba, došlo mi to až pozdě, chtělo
to už mezi 2 a 3. Kontrolu 3. jsem hodně pokazil, chtěl jsem zvolit
efektivnější postup trochu vlevo, po hřebínku ale pravděpodobně jsem to
přehnal a vyběhl z mapy, aspoň si myslím, v údolí na poli jsem míjel nějaký
ryblíček ale nenašel ho v mapě, na 3 jsem se musel trochu vracet po silnici
z jihu, takže mi moje skupinka utekla, na kontrole 3., kterou jsem chvíli
dohledával, mě doběhli sparťani (Miloš Novák, Eva Tloušťová a ještě někoho
jsem zahlédl, snad z Bohoušek z Berouna ?? ale mohl běžet jinou kategorii) a
taky 3 razila se mnou Hanka z DKP, která však už ale nejspíš měla X,
přibíhala tam z jiného směru, od severu z lesa. Na X jsem sparťanům utekl,
tam jsem však potkal opět berouňačky, Pavlu a Pavlínu, které X nemohli prý
asi 10 minut najít. Byla poblíž ní pravděpodobně paralelní další cesta, po
kterou jsem přiběhl a která nebyla v mapě. A zbytek závodu jsme už
absolvovali spolu, poctivě jsme se střídali v dohledávkách. Tu a tam se k
nám někdo přichomýtl ale z jiných kategorií, Pavlína se v nějaké smyčce
viděla i s dětma (u opolocenky, kterou jsme míjeli 2× a kontroly tam měli
poblíž také další kategorie, teď ale u sebe nemám mapu, tak nevím číslo).
Závod byl naprosto úžasný, mě se tam i líbí takový ten kozlovský
nadstandard, typu vyhlášení, ceny, společné focení, trička, koláče, .....
:)

Bohouš Hamáček (21. v A)

X jsem bral cestou ze trojky na čtyřku

Zdeněk Přeček (22. v A)

Bohužel, záznam postupů z GPS tentokrát nemám, takže se musím trochu rozepsat.

Před startem závodu typu free-order nebo scorelauf si vždycky říkám, že mám
nejdřív v klidu namapovat a teprve pak vyrazit. To, že kontrola X je na Kozlu
"až někde na trati" způsobilo, že jsem téměř bezhlavě vyrazil s davem na
jedničku a od ní (už samostatně) na dvojku místo na X, což byla podle mne
optimální varianta.
Cestou na 2 jsem se ale trochu "zamotal" mezi ploty ve Vidovicích, takže jsem
na ni dorazil téměř současně s Milošem, který byl na 1 za mnou.
Ani na dvojce mě ale nenapadlo, že bych mohl začít hledat na mapě X, takže
jsem namapoval téměř rovný "super" postup na trojku, ten ale jako na zlost
opět skončil, tentokrát v Dolní Lomnici, mezi ploty, které předem z mapy
vyčíst nešly.
Trojka byla podle mě mírně "kapří", protože nebyla podle zákresu na skupině
kamenů na vrcholku kopce, ale na jiné skupině asi 50m víc na JZ.
Tam jsem potkal Naďu, kterou jsem předtím naposledy viděl přibíhat k jedničce
a její bezelstný dotaz jestli už mám X mi málem způsobil infarkt.
Vydali jsme se tedy nejdřív spolu na "horskou prémii". Po oběhnutí chatové
osady severně od Dolní Lomnice zprava jsem šel téměř rovně přes les na lesní
cestu, která jde v mapě rovnoběžně se silničkou tvořící jižní okraj Vidovic.
Cesta měla podle mapy končit Téčkem, za kterým měla být ona jáma s jámou s
Xkem. Naďa šla víc vlevo po jiné lesní cestě, ale u zmíněného Téčka, které se
ovšem ukázalo být regulérní křižovatkou, jsme se opět sešli. Podobně jako Olda
jsme nejdřív zmateně prošmejdili nejméně dvě další prohlubně, než nás napadlo
podívat se na druhou stranu od té v mapě nezakreslené cesty a tam jsme konečně
našli tu správnou jámu.
Cestou od X na 4 jsme opět zvolili trochu odlišné postupy, Naďa šla víc po
cestě, já víc lesem, ale u kontroly jsme opět byli spolu. A tady jsem se
dopustil té největší chyby: místo rovného postupu přes pole jsem se riskantně
vrátil na cestu doufaje, že přes malý kousek "HIC SUNT LEONES" se po ní
dostaneme zpátky na mapu. Nedostali a bylo rozhodnuto. Po asi pěti stech
metrech paralelního kufru jsme skončili s tím, že je třeba se vrátit. Správnou
cestu se nakonec najít podařilo, s Naďou jsme ještě společně sebrali 5ku a 6ku
a pak už jsme šli každý "po svých". Zbývajících 24 kontrol bylo téměř jasných,
chybějící 19ka nakonec byla vítaným zpestřením.
Nepříjemné bylo sněžení, které mi dost ztížilo dohledávání kontrol 26 a 27,
protože bez brýlí nevidím na mapu a s brýlemi jsem v tom sněžení neviděl vůbec
nic. Závěrečný asfaltový postup na sběrku a do cíle byl už jen na morálku.

Děkujeme ještě jednou celému pořadatelskému klanu za perfektní závod a už se
těšíme na ten příští, který snad (doufám) zvládneme už bez chyb.

Pavel Píša (23. v A, psala Jitka Píšová, C)

Áčko šel můj syn Pavel. Šel na ně mezi druhou a třetí kontrolou. Mapa a terén
pěkně souhlasily a Áčko našel dobře. Závod se mu líbil.
Já jsem šla Céčko. Líbilo se mi, že závod vedl rozmanitým terénem. Kontroly se
mi hledaly dobře, jenom moje rychlost je špatná. Jsem z první poloviny
minulého století.
Děkuji za pěkný závod a pozdravuji Jitka

David Vít (24. v A)

Xko jsem bral mezi 2 a 3, nechtelo se mi jit po zakladovce lesem a ze 3 na 4ku po te silnici do kopce.

Pavel Veselý (DISK - A)
(Odpověď na dotaz ohledně chybějícího ražení 3. kontroly):
Ty jo, máš pravdu, nebyl jsem tam -- z dvojky jsem běžel na Xko, pak jsem zapomněl na trojku a vydal jsem se omylem rovnou na čtyřku, jak jsem si právě ověřil na mapě. Pak bych měl
mít všechno.

Ája Neradová (3. žena v B): Ahoj Dane,

nase postupy jsou k dohledani na http://bestik.cz/mapy/users.php

Jeste jednou diky za super probehnuti.

Tomáš Dlabaja (dlabaja.com) (1. v B):

O víkendu mě Ája vzala "opět na kozla". Ačkoliv to teba byla moje

premiéra.

Děkujeme za pěkný závod Danu Šafkovi ;)

Navíc jsme dostali i hezká a dobře padnoucí trička. Což sem píšu hlavně proto, protože si nedávno posteskl Graham Gristwood nad tím, že by si pořadatelé mohli všimnout, že mezi běžci v juniorských i dospělých kategoriích není na stupních moc těch, co oceňují trička velikosti XL (jen Šéďa tam postrádá ještě jedno X). Třeba můj děda už má snad na každý den v měsíci jedno o-tričko ;)

(Mapa na bestik.cz)

Milan Borovička (Sosnoviny) (B)

V sobotu 7.1. jsem se vypravil na závod Pražské zimní ligy do Velkých Popovic Opět na Kozla. Pro mne to bylo opět asi po třech letech. Tentokrát jsem nezvolil dlouhé až 16 km přeběhy na zeleňavce a zvolil kratší 9 kilometrovou trať na normální mapě a v lese nebo po Popovicích - tedy ženskou trať. Dámy mne skutečně obklopily, ale jen díky jedné chybějící kontrole mne na začátku hned neutekly. To už se ale dávno utrhlo čelo, kde kupodivu běželi muži z repre. A tak o vítězství bojoval Tomáš Dlabaja s Petrem Losmanem. Nejdelší trať pak vyhrál Jakub Makovský, který na trati závodil s Ondřejem Kazdou. Počasí bylo napůl zimmní, poletoval sníh a tak jsem se byl ještě zahřát v místní Kozlovně u pivovaru.

Veronika Vargová (C): Díky za organizaci, bylo to moc fajn! Hlavně koláčky! :D

Dana Kavková (C): Ahoj kamarade,

moc pěkny zavody a moc dobrá prace.

Děkujeme

Martin Tušl (3. muž v C): Ahoj Dane, byly to pekne zavody, tentokrat nemam ke kontrolam zadnou pripominku a moc jsem si uzil znama/neznama mista v okoli.

Luboš Jíra -(jirahome.net)(Tomáš 1.v D a Filip 1. v L)

Tentokrát jsem vyrazil s Tomem a Filipem na tradičního Kozla do Popovic. Toma bohužel začaly bolet kolena, takže si vybral kratší trať a s Fildou jsme běželi elko. Škoda, jinak se Tom chystal na tu devítku, ta by se mu líbila. Popovice nás přivítali poletujícím sněhem, teplotou kolem čtyřky, ale jinak bez sněhu a v pohodě. Auto jsme nechali kousek vedle, protože už spousta závodníků byla na místě. Na prezentaci nás uvítal kozel, moc mu to slušelo, i fotky jsme s ním měli. Pak byl hromadný start podle kategorií nahoře v parčíku. S Fildou jsme měli první kontrolu nedaleko, druhá taky mezi barákama, třetí byla trošku v lese, a pak už na poslední a do cíle. Měli jsme to okolo 25 minut, takže pěkné proběhnutí. Když jsme byli v cíli, tedy zatím sami, tak najednou dobíhal Tom. Měl to okolo 38 minut a byl první. To jsem ani nečekal, spíš jsem čekal, že půjde, ale nakonec běžet vydržel a docela se mu to povedlo. Protože mělo být vyhlášení až v půl druhé a to jsme už měli být doma, tak pro nás kozel udělal soukromé vyhlášení. A fotky na památku. Moc se nám závod líbil, určitě příště přijedeme zase.

Pohledem pořadatele:

Letos jsem využil ohlasů z minulého roku, které říkaly, že už to začíná být nějak moc stejný. Všechny Áčkové tratě byly po směru hodinových ručiček a Xka z 1., 3. a 4. ročníku byla od sebe asi 500m metrů. Takže přišel čas na trochu ozvláštnění, nicméně příští rok se A vrátí opět na Kozla. Mám radost, jak se letos rozdělilo Xko a potěšil mě Hynkův postup 22-X-23, který mě opravdu nenapadl.

K dalšímu „vývoji“ Kozla: Pokusím se zase kousek zmapovat, celý les na jihovýchod od Popovic vypadá hodně dobře. Možná zrušíme kategorii E, která dobře posloužila první dva roky své existence (loni a předloni), kdy jí využily ženy, které by si v takových podmínkách netroufly na áčko (pro které byla původně určena) a také běžkaři.